fbpx
Život v printintinu

O tom, jak jsme v lockdownu tvořily cestovní deník

Zdravíme všechny cestovatelé, cestovatelky, výletníky, výletnice i výletňátka!

Po více než roce pandemie, kdy jsme se často mohli vypravit tak akorát do obýváku a zpátky, je téma cestování dost ošemetné. Ale i když nám teď všem moc chybí, jsem si jistá, že až zase budeme moci někam vyrazit, budeme si to užívat o mnoho víc. Stejně jako všechno, co k nám zase najde cestu po tom, co toho bylo nedostatek.

A tak bychom vám rády představily náš Cestovní deník, který vychází stejně jako naše předchozí dvě knížky ve spolupráci s nakladatelstvím CooBoo. A proč že cestovní deník vydáváme právě teď? Pravdou je, že nápad na vytvoření cestovního deníku jsme v hlavě měly už dlouho. Původní datum vydání bylo stanoveno na květen 2020 a my jsme se začátkem minulého roku nadšeně vrhly do příprav. Jak ale asi tušíte, brzy se ukázalo, že horší doba na vydání cestovního deníku nás potkat nemohla. Proto jsme se společně s nakladatelstvím rozhodli, že jeho vydání o rok odložíme. Nikdo tenkrát nepředpokládal, že se ještě za rok budeme stále potýkat s pandemií a jejími dopady, ale alespoň už vidíme nějaké světlo na konci tunelu a už alespoň můžeme zajet navštívit rodinu ve vedlejším okresu.

Vlastně mi přijde, že je teď na deník skvělý čas. První část deníku je totiž plánovací a kdy jindy budeme mít tolik času na snění než teď. A tak, až se k vám Cestovní deník dostane, vezměte tužku a vyplňte si váš cestovní bucket list se všemi místy, kam se určitě chcete podívat, a naplánujte první cestu, kterou pondniknete hned, jak to bude možné.

Deník jsme se snažily koncipovat tak, aby vám nepřinášel úzkosti z toho, že zrovna nemůžete podniknout cestu na druhý konec světa, ať už vám v tom brání pandemie nebo poloprázdná peněženka. Hlavní myšlenka, se kterou jsme deník tvořily, byla ta, že i na malé cestě se dají zažít velká dobrodružství. Zážitky se přece neměří počtem nacestovaných kilometrů, vyfocených fotek nebo lajků na sociálních sítích, ale tím, jak moc si výlety a dovolené užíváme my sami. Je jedno kde a jak často. Mnohem důležitější je s kým a jakým způsobem svůj volný čas trávíme. A proto určitě nečekejte s vyplňováním stránek deníku, až si budete moci vyrazit na vysněné Bora Bora, ale zapište si tam i ten skvělý týden strávený s kamarády na Mácháči. Jestli nás loňský rok něco pozitivního naučil, tak je to určitě to, že i u nás je spoustu krásných míst, která stojí za objevování.

Co v deníku najdu?

Protože každá cesta je dost individuální, dlouho jsme přemýšlely, jak deník sestavit, aby žádná stránka nepřišla nazmar i pokud pojedete na kratší výlet, ale zároveň, aby vám žádná stránka nechyběla, pokud se chystáte cestovat delší dobu. Nechtěly jsme tedy každé z cest přidělit pevný počet stránek, jak je zvykem. Nakonec jsme se rozhodly deník rozdělit do dvou částí.

První část je plánovací. Najdete v ní celkem šest cest, které si můžete podrobně rozplánovat. Najdete tu bucket list, stránku s důležitými informacemi, rozpočet, seznamem toho, co musíte zařídit i toho, co si zabalit. Zároveň můžete využít tři volné dvojstránky na poznámky, itineráře, a nebo cokoliv jiného, co si budete potřebovat naplánovat. Každá cesta má navíc stránku na stručnou reflexizhodnocení.

V druhé půlce deníku najdete prázdné stránky. Ty můžete využít dle své fantazie na samotné psaní deníku. Zaznamenejte si vzpomínky z každé cesty. Lepte fotky, pohledy, samolepky. Malujte. Nemusíte se omezovat prostorem. Mezi stránkami nejsou žádné předěly a kolik stránek věnujete jednotlivé cestě je už pouze na vás.

Krom toho najdete v deníku i pár stránek věnovaných cestování obecně. Můžete si zapsat, jaká místa jste už navštívili či kam byste se rádi v budoucnu podívali. Je tu prostor na vaše cestovatelská nej i na adresy všech, kterým chcete poslat pohled z velkých i malých dálek.

Součástí jsou také samolepky, kapsička na dokumenty a dvě záložky, kterými si můžete oddělit plánovací i deníkovou část.

 

UKÁZKA Z DENÍKU

 


Co my a cestování?

Anička

Mám pocit, že k cestování jsem byla vedena už od mala, tak nějak to bylo v rodině, a proto mě asi ani nikdy neopustí. Líbí se mi na něm ta volnost, nekonečné rozšiřování obzorůinspirace, spontánní objevování a tvorba zážitků na místech, kde byste to nejméně čekali.

S rodiči jsme jako malí jezdili k moři vždycky s Fischerem. Pamatuju si, jak nám v letadle stevardky vždycky daly to modré nafukovací letadýlko, které jsme hned na to propíchli při prvním hraní si na pláži. Moře jsme o jarních prázdninách vyměňovali za hory a v létě zase chodili nebo vyjížděli na kolech kopce Rakouska, Německa nebo i Čech. Jako malí jsme každoročně jezdili s celou rodinou a kamarády na Lipno a do Krkonoš. To jsou asi i místa, která mi zůstanou vždycky blízká a budu se tam ráda vracet, jsou plné vzpomínek a hřejivého pocitu domova. V dospělosti se pak konaly dvě zásadní cesty, jedna na rok do Anglie na střední školu a druhá na magistra do Holandska. A ačkoliv mi obě místa nepředstavitelně přirostla k srdci a ovlivnila, tak té naší české chalupářské přírodě se prostě nic na světě nevyrovná.

Když jsem byla malá, vždycky jsem se chtěla podívat na Hawaii, lákalo mě hlavně nekonečné mořesurfování. Tyhle dva zájmy mě neopustily, ale tentokrát mě více láká PortugalskoAmerika, protože se k nim přidala další aktivita, kterou bych s cestováním ráda spojila – tradiční písmomalířství. Nevím, jestli je to celkovým dospíváním, unaveností z velkoměsta nebo prostým návratem k tomu, co člověk dělal v dětství, ale poslední dobou mě to táhne k přírodě. Láká mě prozkoumat hory, cesty a přírodu hlavně po svých, ať už s batohem na zádech nebo v dodávce. Probouzet se ve stanu za svitu sluníčku s výhledem na kopce nebo moře a být vděčná za to, že vůbec můžu. Tak uvidíme, jak se tahle další cestovatelská fáze vyvine. :)

Kačka

Na cestování mě nejvíc baví to, že se člověk naprosto odtrhne od všedního životapoznává nová místa, lidizvyky. Jsem typ člověka, co se ale i rád vrací na místa, která už zná. Kdekoliv se mi líbí, přeju si, abych se tam zase jednou mohla vrátit. Mezi místa, která mi hodně přirostla k srdci patří Římcelá Itálie, kam jsme jezdili s rodiči na dovolené.. nekonečně dlouho dobu nepohodlným autobusem, bydleli jsme pod stanem, ale milovala jsem to tam. K dalším oblíbeným místům patří Amsterdam, LondýnBerlín, který je tak trochu mých druhým domovem, a taky západní pobřeží Ameriky, místa jako San Francisco, Yosemite, Grand CanyonSan Diego, kde jsem několik prázdnin po sobě trávila s kamarády čas na Comic Con jako největší ‘nerd’ :D Na to doteď hrozně ráda vzpomínám. Teď mě to ale čím dál víc láká na druhou stranu zeměkoule, ráda bych se jednou podívala do Japonska, Korei nebo do Vietnamu. Na cestování je krásná i ta doba, kdy je člověk sice doma, ale něco mu připomene pocit z místa, které navštívil, a to těšení se a touha zase někam vyrazit. Doufám, že tenhle těžko popsatelný a nenahraditelně krásný pocit budete zažívat i při plánování s naším deníkem :)

Martina

Ještě před pár lety jsem na cestování byla hrozná. Vždycky jsem se hrozně stresovala, chtěla jsem být všude s dost velkým předstihem a všechno jsem potřebovala mít naplánované do poslední minuty. Z toho mě naštěstí vyléčila cesta do Austrálie. Když jsem totiž jednou překonala tu neskutečnou dálku, veškeré cestování po Evropě se mi najednou zdálo mnohem jednodušší a tudíž nebylo potřeba se stresovat. Po druhé jsem do Austrálie dokonce letěla úplně bez plánů a objevila kouzlo spontánního cestování. :)

Co se týče mých nejoblíbenějších cest, kromě zmíněné Austrálie, která je samozřejmě nádherná, moc ráda vzpomínám na dovolenou na úchvatném ostrově Madeira. Co se týče mých cestovatelských snů, mám ráda historii a tak ráda cestuji po starých městech či zámcích. Momentálně mám dlouhý seznam míst po Evropě, které jsem ještě nestihla navštívit a to jsou doslova za humny. Tím největším snem je asi Skandinávie, zejména ŠvédskoDánsko. Z těch delších cest bych se jednou moc ráda podívala na Maledivy nebo do Karibiku.


 

Deník je v prodeji od 17. května a seženete ho ve většině knihkupectví a nebo v předprodeji na našem webu, kde k deníku získáte i další sadu samolepek! K deníku také vydáváme kromě zmíněných samolepek i sadu pohledů a skvělý print na zeď.

Jsme moc rády, že vás pomocí toho deníku budeme moci na cestách doprovázet. Budeme rády, pokud s námi budete sdílet místa, kam se s vámi deník vydal pomocí hashtagu #CestujiSPrintintin nebo přes mail hello@printintin.cz. Tak se pusťte do plánování a mějte na paměti, že je vždy lepší mít album plné vzpomínek než dům plný nesmyslů. :)

Za printintin,
Martina

0
No tags

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *