fbpx

Autor: Martina

Jak jsme v létě psaly knížku o Vánocích

Jelikož ten náš blog trochu zaostává, rozhodla jsem se udělat tradici alespoň z toho, že vydáme článek vždy po dokončení nové knížky a prozradíme vám trochu informací ze zákulisí o tom, jak naše práce vypadala. Takže vám opět po roce přináším radostnou novinu. (A slibuju, že jednoho dne budeme vydávat víc článků než knížek!)

Ano, je to tak. Už podruhé jsme se spojily s nakladatelstvím CooBoo a s pomocí jejich úžasné šéfredaktorky Terezy Eliášové a jejího skvělého týmu jsme začátkem října letošního roku vydaly další kousek. Tentokrát o Vánocích.

Myslím, že ani jedna z nás by to nenazvala úplně knížkou, ale spíše plánovačem či deníčkem. Jméno nese celkem vystihující – “Čas na Vánoce.” Vystihující proto, že vznikl hlavně s vidinou vám během chaotického adventu přinést alespoň trochu klidu a času si ty Vánoce pořádně užít. Všechny plánovací milovníky totiž zaručeně potěší mít všechno zapsané na papíře. Kreativní duše zas ocení prostor ke tvoření a zapisování si svých myšlenek, zážitků i pocitů. (A protože máme rády malé dárky navíc, najdete v knížce i vložený balicí papír, visačky a přáníčka a samolepky!)

Ptáte se, jestli i přípravy tohoto vánočního společníka probíhaly ve stejném klidu jako vaše následující Vánoce? Jestli předpokládáte, že ne, předpokládáte správně. Celý nápad i (opožděný) začátek tvoření totiž probíhal ve znamení koronaviru. Myslím, že vám mohu oznámit, že “Čas na Vánoce” je pravděpodobně první knížka více autorů, nad kterou se její tvůrci ani jednou nesešli osobně. Kvůli karanténám a uzavřeným hranicím totiž veškerá naše komunikace probíhala online. A i přes tyto překážky si myslím, že jsme to zvládly skvěle. Jen prokrastinace jsme si neužily tolik jako při společném psaní v jedné místnosti – tentokrát nebylo žádné víno ani demonstrace. I tak ale musím říct, že jsme si práci jako vždy moc užily a kdybychom neměly deadline, knížku vylepšujeme ještě dodnes. Dále musím podotknout, že jsme velmi ocenily zkušenosti z přípravy naší první knížky, díky kterým jsme finální dílo vyexportovaly za méně než týden. Jo, opakování je matka moudrosti! 

Kromě vymýlšení spousty nápadů, co všechno do knížky napsat, a kreslení všech těch roztomilých ilustrací jsme měli ještě jednu výzvu – hodit se do vánoční nálady uprostřed horkého léta. Což byla zajímavá zkušnost, protože sedět celí zpocení v parném dni u počítače a v hlavě se snažit dát dohormady obrázek toho, jak jste o Vánocích zachumlaní v dece, upíjíte horkou čokoládu a pečete cukroví je v celku dobrý test toho, jak dobrou máte vůli udržet kontrastní myšlenky, distancovat se od okolí a nezpotit se u toho ještě víc. Myslím, že se to povedlo na výbornou. Lásku nebeskou jsem si sice nepustila a ani cukroví jsem si nepekla. Ale jsem trochu překvapená, že sousedi nevolali do Bohnic poté, co z mého pokoje slyšeli v srpnu hrát koledy, když jsem pro vás sestavovala vánoční playlisty.

Přiznám se, že kvůli tomu všemu, co se ve světě děje, mám letos z Vánoc docela vítr. Ale neskutečně se těším, až si všechno do knížky sama vyplním. Vím totiž, že mě knížka uklidní a pomůže mi zůstat nad věcí, ať nás čeká cokoliv. Mojí osobně nejoblíbenější částí je rekapitulace uplynulého roku a plánování toho dalšího. Myslím, že restart už potřebuje spousta z nás. :)

Stejně jako předchozí knížka i ta druhá nám dělá obrovskou radost a doufáme, že se bude líbit i vám. Seženete jí na našem eshopu nebo ve všech větších knihkupectvích. Tak si pro ni skočte, zapalte si svíčku, pusťte si třeba Grinche a dejte se do plánování.  

Za printintin,
Martina

P.S. Do Vánoc už zbývá pouze 37 dní!

Jak jsme z lásky psaly knížku

3 holky, 6 měsíců, 757 hodin, 178 stránek, 14 kapitol, 18 043 slov, 119 337 znaků, 235 emailů, 2 rozchody, 2 nepovedené státnice, 2 stěhování, 14 letů do Holandska a zpátky, 1 zbabělý útěk do Austrálie, nespočet hádek, probdělých nocí, litrů alkoholu, čokolády, nervů, slz, ale hlavně nekonečné množství radosti a lásky, nejen k písmu a papíru, ale i jedna k druhé.

Tohle přesně bylo potřeba k tomu, abychom daly dohromady naší první knížku “Z lásky k písmu aneb základy letteringu a moderní kaligrafie.” Často se nás lidi ptají, jak jsme to vůbec dokázaly, jako kdyby nám snad nevěřili. Nevěříme tomu ani my samy, takže jim to nemáme za zlé. Naštěstí nám doma překáží několik krabic plných lásky k písmu, které nám připomínají, že jsou reálné, kdykoliv o ně zakopneme. 

Samy jsme nad knížkou několikrát uvažovaly, ale znáte to – nikdy není dostatek času ani odvahy. Proto, když jsme dostaly email od Terezy Eliášové z redakce CooBoo, braly jsme to jako znamení. Nebudeme lhát, že jsme ani na chvíli neváhaly. Váhaly. A jak. Věděly jsme, že to nebude lehké a že máme už tak spoustu práce skloubit náš papírnický obchod s prací a případným osobním životem (haha!). Ale zároveň nám bylo jasné, že taková nabídka se neodmítá. Takže, stejně jako vždycky, jsme do toho skočily po hlavě, aniž bychom věděly, jak se taková knížka píše, ilustruje, sází ani připravuje pro tisk (zdravíme naší technickou redaktorku Violu Urbanovou! :)).

Prvních pár měsíců jsme vůbec netušily, z jakého konce začít, a trochu jsme se v tom ztrácely. Naštěstí jsme ale nakonec zvládly všechno dodat do deadlinů, plus mínus pár hodin. Týden před odevzdáváním jsme navíc stihly i letenskou demonstraci a jednu prokecanou noc nad pár flaškami vína. Ve finále jsem na nás moc pyšná, že jsme to zvládly. Pořád věřím, že je lehčí psát knížku sám než v týmu tří lidí. Na druhou stranu vím, že by knížka nebyla tak dokonalá, kdybychom všechny do ní nevložily kousek sebe. A rozhodně bych se nikdy nechtěla do takovéhle výzvy pustit bez mých holek.

Z knížky máme pochopitelně obrovskou radost a věříme, že potěší všechny nadšence do písma a tvoření. Najdete v ní špetku teorie, která je nezbytná k tomu, abyste byli schopni krasopsaní zvládnout. Provede vás od prvních tahů na papír až po digitální psaní. A hlavně vás (doufáme) zavalí kupou inspirace a praktických cvičení, které jsme doplnily i krátkou písankou k procvičování. 

Každý příběh by měl být obohacený nějakou historkou “z natáčení,” tak pro vás také jednu mám. Psal se prosinec 2018. Anička byla v  Holandsku a já s Kačkou uprostřed předvánočního shonu, který zahrnoval prodejní market každý víkend po dobu pěti týdnů. Bylo to to samé období, kdy se o knížce začalo mluvit. Už jsme mlely z posledního a po čtvrtém víkendu jsme naprosto ztratily schopnost rozeznávat obličeje našich rodinných příslušníků natož našich milovaných zákazníků, kteří za námi chodili.

Jedním z nich byla i milá paní v zimní čepici, která za námi přišla aby se zeptala, zda jsme četly její e-mail. V ten moment jsme se obě lekly a začaly přemýšlet, který z desítek emailů k vyřízení to mohl být. Já na to vypálila: “Jasně, že jo.”, protože jsem samozřejmě nad věcí a četla jsem je všechny. Jen jsem zaboha nemohla přijít na to, o kterým z nich se bavíme, a musely jsme kápnout božskou. Takže jsme se hned na začátku spolupráce pořádně ztrapnily, protože jsme po jedné schůzce nedokázaly identifikovat člověka, se kterým se nám za poslední rok nejlépe pracovalo – naší paní šéfredaktorku. Tímto se ještě jednou omlouváme a moc děkujeme za příjemně strávených několik měsíců a moře trpělivosti, které jsme od Terezy i jejího týmu dostaly. 

printintin z lásky k písmu kniha printintin z lásky k písmu kniha printintin kniha z lásky k písmu printintin z lásky k písmu kniha
Kromě nakladatelství CooBoo bychom rády poděkovaly klukům z ateliéru Mocup.space za pronajmutí studia, ve kterém bylo radost fotit všechny materiály pro knihu. Petře Tomicové za krásné fotografie našich maličkostí. Julesovi za zapůjčení prostorů pro naše nekončící schůzky. Všem našim rodinám a kamarádům, kteří přežili to, že jsme je posledních pár měsíců pěkně zanedbávaly. V neposlední řadě i všem, co nám fandí, a všem našim zákazníkům, kteří nám dodávají energii pokračovat v tom, co děláme. 

Pokud se chcete také zlepšit v ručním písmu, naši knížku seženete na našem e-shopu nebo ve všech větších knihkupectvích! Krásné psaní! :)

Za printintin s láskou,
Martina